Práce
Po črtnáctidenním intenzívním rychlostudiu fyzikálních vlastností Rydbergových atomů se přesouvám do laborky. Původně tomu mělo být o pár dnů dříve, neboť můj můj nový šéf na mne naléhal, abych nastoupila už od listopadu, že tu bude "experimentální čaroděj z Argentiny" Daniel, který mne jistě rychle zasvětí do problematiky. Bohužel nakonec nemohl z rodinných důvodů dorazit, a tak jsem musela vyčkat na návrat pákistánského kolegy Abdula. Ten zde dokončuje doktorát a v současné době má laborku pod palcem.
Dodržování bezpečnostních pokynů je v Norsku na podobné úrovni jako v Česku, tj. nenosíme ochranné brýle, ani přímo nezíráme do svazků. Chemie se tu dělá podobně - roztoky z metanolu mícháme nad umyvadlem bez digestoře, a tu tam nám něco ukápne do umyvadla (i když většinu se toho tady snažíme zachytit do speciální odpadní nádoby).
Moje práce začala mícháním laserových barviv. Současný laserových systém se sestává ze tří barvivových laserů čerpaných 2. harmonickou Nd:YAGu. Lasery jsou krásné, neboť je jim vidět krásně až do dutiny a ladit se u nich může skoro všechno. Nejsložitější z nich je stejně starý jako já, byl vyroben v Americe a má francouzský manuál, spotřebuje se do něj cca 2x 0,5l barviva rozpuštěného v metanolu, dvakrát už za svoji existenci zahořel (tady asi před rokem a hasilo se to modlitebním koberečkem).
Rydbergovy atomy (tj. atomy, které mají vybuzený/é elektron/y na vysoké hladiny (cca n>10), tyto se pak pohybují daleko od jádra (desítky nanometrů) a nabývají speciálních vlastností) připravujeme z lithia ve speciální vakuové aparatuře. První problém, který jsme objevili, bylo, že po delší odstávce nefunguje jedna z rotačních vývěv. Nicméně slovo dalo slovo a půjčili nám jednu ze sousední skupiny. Avšak měla trojfázový příkon, na který již v naší laborce nebyla volná zásuvku, avšak místní ústavní elektrikáři tento problém bryskně vyřešili trojfázovou rozbočkou.
Vůbec musím zmínit, že zdejší dílny jak elektrická tak i mechanická fungují mnohem vstřícněji než naše dílny pražské. Místní technici se nanejvýš tváří mile a snaží se problém rychle vyřešit. Jak se ukázalo později, tak i svařování autogenem realizují na počkání.
 |
| Trojfázová rozbočka |
Úřady
Vše funguje tak, jak mi bylo na začátko slíbeno. Dostávám šek s prvním platem. Dostávám přidělené norské identifikační číslo, dostávám daňovou kartu (přesně čtrnáct dnů po odevzdání žádosti).
Výlet
S německým sousedem z ubytovny se domlouváme na společný sobotní výlet a vyrážíme na vyhlídkovou trasu na úbočí Fløyenu. Naštěstí se dostáváme nad úroveň bergenského smogu a můžeme se kochat obrovským množstvím rampouchů, strachovat se o Nora prořezávajícího strom (práce prováděná s typicky norskou sebejistotou a bez nulového jištění), kochat se předzahrádkami v lukrativní "nejvíce slunečné" čtvrti a pohoršovat se nad tím, co zbyde z bicyklu, pokud vše není dokonale přiuzamčeno.
 |
| Mrzne |
 |
| Norská nesmrtelnost - "řežeme větev pod sebou" |
 |
| Předzahrádka |
 |
| Smog - Bergen=město, které nesnese hezké počasí |
 |
| Relikt |
Cesta do Prahy
V sobotu večer nasedám do letadla směr Praha, abych se mohla zúčastnit pondělní promoce. Cca 95% pasažérů jsou rozjuchaní Norové, kteří letí do Prahy za kulturou, pak trochu taky za levnými nákupy a v poslední řadě samozřejmě za levným alkoholem. Avšak dostávám palubní lístek na samý konec letadla a jsem obklopena početnější skupinkou, která to již notně rozjíždí na palubě letadla, posledních třicet minut letu již zpívají norské, soudě podle jejich výrazu, zjevně sprostonárodní písně. V Ruzyni se jim nechce vystupovat a hulákají na pilota, ať je sveze do centra. Ale pak se naštěstí nějak vypotácejí a dostávám pochvalu od Karla, že stíháme povolenou dobu neplaceného parkování (15 min).
Žádné komentáře:
Okomentovat