Vosy na Holmenkollenu (26.2.2011)

Cesta do Mekky

Pracovat v Norsku a nepodívat se do samotné Mekky běžeckého lyžování během vrcholné akce, to by mi bylo asi do konce života líto. Tak jsme se plácli přes kapsu a naplánovali víkend v Oslu (Norsko je zatraceně drahé a samotné Oslo je ztraceně drahé pro zbytek Norska). Potkali jsme se v pátek večer na letišti, zatímco z terminálu pro vnitrostátní lety každý pátý člověk si nesl lyže, tak z mezinárodních letů si je nenesl nikdo (i Karlovi jsem je přivezla já). Můj vak byl celý promočený, protože v Bergenu pro změnu  strašně lilo. Ubytování nám vyšlo v samotném srdci Osla, kde se nám podařilo sehnat last minute víkendové ubytování za přijatelnou cenu.

Sobota začala vydatnou snídaní, kdy jsme neodolali vajíčkům, párečkům a slanince a zavzpomínali na přepychové snídaně v pensionu Pegas behěm minulých akademických mistrovství v NMnM.

Poprvé jsme letos na sebe nandali kombinézy (naštěstí švy nepraskly, ale neměly k tomu daleko). A vyrazili místním metrovlakem (v centru města metro, jinak vlak) do holemkollenských lesů a na bájné nekonečné skvěle upravené tratě.

Dojeli jsme na konečnou. Část osazenstva vlaku bez lyží se vydala fandit Marit na skiatlon. Zbylí lidé nandali lyže a vydali se  do lesů na druhou stranu od stadionu užívat si pohybu.

 

Vosa v hotelu

Vosa v centru Osla

Vosy na stanici Holmenkollen

Vosa mazající

Vosa pózující

A tak jsme celý den jezdili a užívali si a fotili se, aby bylo důkladně zdokumentováno, kam až se vosy dostaly. Mezitím jsme si ještě dali pauzu u takové norské horské boudy. Lidí tu bylo hodně a Nora člověk poznal tak, že mu z baťůžku trčela norská vlaječka (kupodivu jsme tu viděli i několik lyžujících Poláků).

Usedlost Ullevålseter (námi přezdívaná "Ulejval se tu"), neboť se k ní sjíždělo

Takhle tu vozí mimina

Typický Nor

Na Holmenkollenu trenují nejen lyžaři

Skupina typických Norů na chvíli odložila batohy

Johan Grøttumsbråten (1888-1983), 6 zlatých, 1 stříbrná a 2 bronzové z OH, MS

Vosy u Johana

 

Když jsme dojezdili, tak jsme se šli podívat, jak Norové kempují na mistrovství světa. Bohužel fotky plně nezachycují onu alkoholově rozjuchanou atmosféru.

Norská tee-pee mají komín a topí se v nich dřevem

Pomsta za Hellnera